TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sobotní ráno je opět ve znamení kapel vedených něžným pohlavím. Pokud bych vás ale otočil k pódiu zády, asi byste nikdy u první kapely nepoznali, že na vás ze scény řve drobná sympatická blondýnka. Strakoničtí BEHIND THE CEMETERY WALL jsou jedním z talentů extrémní scény posledních let. Jejich thrashující grindcore je ideální snídaní na Obscene Extreme s řádně živelným basákem a Kozlem.
Nebylo by to správné ráno na tomto festivalu, aby hned mezi úvodními vystupujícími nebyl nějaký ten švédský crust. Tuto úlohu tu tentokráte plní sbírka veteránů scény. UTANFÖRSKAPET se kapelou již prošedivělých pánů, kteří překvapují živelným setem, jenž zní, jakoby MOTÖRHEAD nasáli všechnu špínu světa a všechny své skladby zrychlili třikrát.
Sibiřské deathmetalové kvarteto je další kapelou, kterou vede žena. Bíle okošilovaní DEHYDRATED s šestistrunným basákem mají pověst technické deathmetalové bandy a této své pověsti se jim podařilo dostát. Většinu pozornosti pro sebe usurpovala zpěvačka Irina v červené sukni, která na scéně vytrvale předváděla zběsilý tanec a neustále hecovala divactvo. Hudba na jedničku, výraz zbytečně moc přehrávaný až křečovitý.
Další sbírka veteránů ŠKODA120 dobře zabavila dvěma vokály a údernými peckami, které v sobě kombinovaly grind-hardcorovou energii i nadhled. Závěrečnou skladbu odzpíval Tomáš za papundeklovou figurínou Vašuta a stage crew na scéně měli ten večer poprvé trochu více práce s fanoušky. Příště by prospělo více sebedůvěry, občas jsem měl z kapely pocit, že je trochu nesvá.
Španělský fastcore FORENSSICK nastoupili v naprosto nelítostném tempu, které jim vydrželo až do konce setu. Kolumbijský zpěvák z již neexistujících PURULENT celému představení dodává jižanský temperament a naprosto zběsilou energii. Výraz neřízená střela v jeho podání nabývá zcela nových dimenzí. Ač malý vzrůstem, tak vyplnil naprosto s přehledem celé pódium a za neustálého pobíhání a skákání štěkal na lidi své texty, jako by byl nakažený vzteklinou. V sestavě jsou krom jiného k vidění i bývalí členové kapel jako LOOKING FOR AN ANSWER a EXPIRATION, což je sama o sobě záruka opravdu rychle jedoucího fastcorového mlýnku.
Další crustovou kapelu, která se po létech dala dokupy vypouštím a vracím se až ve chvíli, kdy je Korek z LAHAR nalepený na pódium z boku v první řadě. To může znamenat jen jediné. Přichází thrash metal! Chilské komando NUCLEAR byste na poctivou dávku starosvětského thashingu tipovali již z dálky. Je to dlouho-háratá a fousatá sebranka, ze které metal srší z každého kousku. Jejich hudba je úplně stejná. Bubeník do toho tříská snad zatím nejhlasitěji z celého festivalu a do toho kytaristé krouhají riffy a sem tam prokládají sólem. Tohle mi tady zatím moc chybělo! Výtečné intro k RADIOLOKÁTOR. Ti jako vždy neměli chybu.
Jihočeský all star band drtící klasiky thrashového žánru dokázal rozhoupat scénu takovým způsobem, že od piedestalu u bicí soupravy padaly činely. Iny vystřihnul šílenou show, při které z připraveného vodního kulometu střílel do lidí dávky vody, která v tuto vysušenou sobotu působila pod pódiem jako balzám a povzbuzení k dalšímu pohybu.
Další sebrankou, ze které vidím většinu času jejich vystoupení, jsou ACCION MUTANTE z Německa. To je další sbírka squoterských povalečů s dredama, kteří se po letech odluky opět dali dohromady, vyznávající crustovou školu toho nejhrubšího zrna. Dva zpěváci se po sobě neustále válí a přeřvávají se. Hudební špína a další fajn pódiový výkon, ale toho crustu bylo dnes už opravdu nad rámec.
Jejich krajani KADAVERFICKER jdou ve zcela jiných šlépějích. Baskytarista po pódiu běhá jen v tangách a pocákaný krví, ale nejedná se jen o taneční goregrind, i když jeho prvky tu samozřejmě naleznete. Další maskované postavičky chodí průběžně na pódium a bezkonkurenčně největší úspěch má smrtka, která na scénu táhne igelitku plnou piv a masek zpěváka, jež poté hází do lidí. Následující postavička – ďábel, nese lidem záchodové štětky a pokud jsem dobře viděl, tak i malé černé vibrátorky. Podle nich se pak lidé v hledišti dělí na pravou a levou stranu a následuje wall of death. Divadelní vsuvky na jedničku, s hubou je to horší, ale co už …
TURBOKRIEG pro mě byli zklamání, čekal jsem od těchto thrashujících grinderů mnohem větší kolotoč. Kdo naopak velmi potěšil, byli CONTRASTIC. Oproti Brutal Assaultu, kde jsem je viděl naposledy, jsme měli možnost zažít uvolněný set včetně oblíbené přehlídky různých držkogrimas, během kterých bylo vidět, že se i sami CONTRASTIC dobře baví. Byla to přesně ta esence, která mně chyběla na jejich posledním koncertě. Speciální hosté pak už byli jen velmi příjemnou třešničkou na dortu.
PROPHECY po nich sice působili jako trochu nudné deathmetalové konzervy, i když jejich set byl v rámci letošního death metalu skvěle odehranou porcí starého školy tohoto žánru. Při CRIPPLE BASTARDS se na mě již podepisuje únava ze všech těch dní, a tak ačkoliv je jejich show plná energie, nechávají mě poněkud chladným a podobně jsem to měl i s dalšími mazáky na scéně - deathmetalovými fotry z MORGOTH.
Na nohy mě staví až druhý set WEHRMACHT. Oproti MORGOTH naprosto nevídaná erupce energie od šedovlasých pánů, kteří poletují po scéně jako málokteří o dvacet let mladší jinoši. Začíná se opravdu po staru, myslím, že první skladba pochází z dema z roku 1986 a nechybí osvědčené hitovka jako „Shark Attack“. V polovině setu dochází k přestavění sestavy a jedou se hitovky od CRYPTIC SLAUGHTER. V tuto dobu jejich vystoupení dosáhlo absolutního varu. Vzduchem létá vše co má ruce a nohy, jednoduché riffovačky typu „Freedom of Expression“ rozbíjí bojiště na malé kousky.
Hlava vyčištěna. Tak zase za rok… Oslavíme Čurbymu 41 a určitě přijedou i taťka s mamkou.
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.